Celý rok se pilně učíte cizí jazyk a konečně je to tu. Léto. Pro školáky a studenty je to čas, kdy můžou oddychnout a věnovat se příjemnějším věcem než je učení, nebo naopak možnost, jak se do té němčiny pořádně obout a vycestovat do zahraničí. Plnoletí a vysokoškoláci často spojují příjemné s užitečným a vyjíždějí do zahraničí za prací. Ti mladší se uchylují (ať už z vlastní iniciativy nebo z vůle rodičů) k jazykovým pobytům. Ty mohou trvat od jednoho týdne až po celé léto a je možné je absolvovat po celém světě. Pro naše účely, tedy studium němčiny, není třeba cestovat nijak daleko. Rakousko, Německo nebo i Švýcarsko nabízejí dost možností, jak se učit cizí jazyk ve společnosti dětí a teenagerů z celého světa. Není ale camp jako camp a ne pro každého je taková zkušenost ten nejpříjemnější zážitek.
Svého času jsem jezdila jako lektorka do jazykových campů v Rakousku a setkala se tam s desítkami (možná i stovkami) dětí z celého světa. Zažila jsem tam skvělé okamžiky s ostatními lektory, animátory, ale i dětmi, krušné chvilky při řešení úrazů nebo i nepříjemné momenty spojené se šikanou. Za ty tři roky jsem měla možnost vyzkoušet dva typy jazykových campů a udělala si docela dobrý obrázek o tom, co bych jako rodič jednou určitě zohlednila, kdybych se rozhodovala, jestli své dítě na takový pobyt pošlu nebo ne. Jak teda vybrat ten pravý kemp a na jaké otázky by si měli rodiče (nebo i děti) odpovědět, než odešlou závaznou přihlášku?
Ne každému to sedne
Opravdu to moje dítě zvládne samo tak dlouhou dobu? Je to možná banální otázka, ale zažila jsem velmi nepříjemné momenty, kdy byly děti úplně paralyzované steskem po domově, nenašli si žádné kamarády nebo jim nevyhovoval každodenní rytmus. A tohle se netýká jen těch mladších ročníků. Stesk může potkat úplně každého a hlavně pokud je člověk hodně daleko od domova, může to být hodně traumatizující. V campu byly sedmileté děti, které si na mámu a tátu ani nevzpomněly, ale na druhé straně patnáctiletí kluci, kteří potajmu brečeli a každou volnou chvíli volali rodičům. Tohle nechcete zažít – ani jako teenager, ani jako vedoucí tábora.
Pokud si nejste jisti, zvolte pobyt v rozumné dojezdové vzdálenosti (pro Brňáky se nabízí třeba okolí Vídně, pro Pražáky například Drážďany) a neposílejte tam dítě hned na celé léto. Zkuste jeden, dva týdny a další rok můžete pobyt prodloužit. Za ty proplakané noci to opravdu nestojí.
Bude mít kolem sebe dostatek vrstevníků? První camp, ve kterém jsem učila měl věkové rozpětí 7-17 let. To je trochu extrém! Dokážete si představit, že v 15 letech sdílíte jazykový kurz s osmiletým prckem? Skupinky totiž nebyly rozdělené podle věku, ale podle úrovně (nebylo tolik prostoru, ani lektorů, aby to bylo možné), takže se klidně mohlo stát, že si pak v hodinách nebudete mít s kým popovídat. Snažte se vybrat teda takový pobyt, kde je věkové rozpětí co nejmenší např. 13-17 už zní o poznání lépe. Ideální to nebude nikdy a vždycky se může stát, že budete výrazně starší nebo výrazně mladší než ostatní, ale alespoň zvýšíte pravděpodobnost, že zapadne.
Má dostatečnou znalost angličtiny? Já vím, já vím. Jede se přece učit německy, tak na co angličtina. Pokud to není pokročilejší kurz, který se zaměřuje jen na konkrétní úroveň jazyka a nejsou všichni účastníci stejně jazykově vybavení, může se stát, že bude dítě, které už je třeba na solidní úrovni B1, sdílet pokoj s někým, kdo je úplný začátečník. A nebýt schopni si říct ani půl slova třeba dva nebo tři týdny je dost nepříjemný. Vřele proto doporučuju na takový pobyt jet alespoň s jakž takž komunikativní znalostí angličtiny. V opačném případě hrozí vyčlenění z kolektivu nebo dokonce neschopnost se s někým domluvit. A to by byla velká škoda.
Sportovní, jazykový, zážitkový nebo intenzivní?
Pokud jste se rozhodli, že jazykový pobyt je to pravé pro vás, nabízí se otázka, jaký tip kurzu si vyberete? Chcete si užít super zábavu v německojazyčném prostředí a učit se jazyk jen tak mimochodem? (idální jsou campy od Young Austria) Pojedete objevovat rakouské nebo německé metropole jako je Vídeň nebo Berlín nebo budete jazyk nasávat spíše obklopení horami a dechberoucí přírodou? Já mám zkušenosti pouze s tou druhou variantou. Všechny tři roky jsem strávila v rakouských Alpách daleko od civilizace. To mělo samozřejmě své výhody a nevýhody. Děcka neměla kam utéct (nehrozilo, že by se v noci plížili někam za zábavou), ale za většinou aktivit se muselo vyjíždět mimo ubytovací zařízení, kde se konaly i veškeré lekce.
Jestli máte opravdu zájem o seriózní výuku jazyka, vsázela bych na ostřílené instituce, které se specializují na jazykové vzdělávání pro cizince. Můžete to být například Humboldt Institut nebo Gothe Institut, pod kterým jsem v Rakousku pracovala já na tzv. Jugendcamp. Instituce vám dá větší záruku, že tým lektorů bude zkušený, proškolený s mnohaletými zkušenostmi s výukou dětí a mládeže. Od nerodilých mluvčích, kterých je ale v takovýchto programech velmi málo (v Rakousku jsem byla jediná), se očekává jazyková úroveň C1 a výše. Lektoři dostávají i odpovídající platové ohodnocení, takže, alespoň z mé zkušenosti, si na hodinách dají opravdu záležet. Samozřejmě tomu odpovídá i cena takových kurzů.
Ještě před spoluprací s Goethe Institutem vypadala ale výuka dost divoce. Nebyly žádné požadavky na lektory a jejich zkušenosti, ani na probranou látku nebo objem učiva. Všechno se dělalo tak nějak na punk. Tým vyučujících byl hodně mladý, často bez jakékoliv zkušenosti s výukou němčiny pro cizince. Občas si večer před celotýmovým meetingem s brekem chodili pro radu, jak mají děti učit tu a tu gramatiku, když ne všichni rozumí anglicky. To je samozřejmě špatně. Pro zkušené lektory a pro děti to ale bylo fajn leháro. Otázkou je, co za svoje nemalé peníze očekáváte.
Z mé zkušenosti stráví účastnici kurzu výukou němčiny zhruba 6 vyučovacích hodin denně + kreativní projektová práce (tvorba novin, reportáží, fotokoláže apod.). K tomu se většinou pořádají i výlety do okolních měst (u nás to byl Salzburg), kinovečery s něměckými filmy, pečení Apfelstrudel (samozřejmě podle originálního receptu v němčině) a další doplňkové aktivity, které podporují osvojení si jazyka. Je to ale vždycky na zodpovědnosti každého dítěte/mládežníka, jak moc se bude zapojovat a makat třeba i ve volném čase.
Jak vybrat ten správný camp?
Rozhodování máte už z části za sebou. Shodli jste se doma, že váš potomek to nějakou dobu mimo komfortní zónu zvládne, víte, že chcete kurz v německojazyčné zemi….a co teď? V první řadě se rozhodujte podle lokace. Chcete dítě poslat do hor nebo do ruchu velkoměsta? Dál se seznamte s veškerým servisem, které organizace nabízí. Zajistí mému dítěti transfer z letiště/vlakového nádraží až na místo? Jak je to se stravováním, jak vypadá ubytování, jak daleko je nejbližší nemocnice. Na to poslední sice žádný rodič myslet nechce, ale žádný rok jsme se neobešli bez zranění – od úpalu, přes naražené palce a kolena až po zlomenou kyčel.
Informujte se o zkušenostech ostatních. Najděte si FB nebo IG stránku a podívejte se, jak daná instituce komunikuje. Každý camp většinou píše i blog nebo dává nějakým jiným způsobem vědět. jak vypadá každodenní rytmus. Nebojte se kontaktovat vedoucího campu nebo jinou zodpovědnou osobu a na všechno se vyptat. Klidně i na to, jak jsou vybírání lektoři, se kterými spolupracují. Jde o vaše peníze, váš čas nebo vaše děti.
Léto v cizině v mezinárodním prostředí lidí z celého světa může být ale skvělým zážitkem. Pokud o něčem podobném uvažujete, jděte do toho